Šest druhů opotřebení hydraulických součásti

Hydraulické součásti se začínají opotřebovávat od chvíle, kdy jsou instalovány a uvedeny do provozu. Dochází k tomu šesti způsoby…

Abrazivní opotřebení

je otěr a oděr mazaného povrchu. Lze ho dále rozdělit na otěr dvou těles a otěr tří těles. K otěru dvou těles dochází, když se dva mazané povrchy dostanou do vzájemného přímého kontaktu – obvykle v důsledku zmizení mazacího olejového filmu. Otěr tří těles nastává, když dojde k překlenutí spáry mezi dvěma mazanými povrchy jednou nebo více tvrdými částicemi. V tomto případě mohou za oděr mazaného povrchu nebo povrchů tvrdé částice o velikosti spáry mezi povrchy.

Adhezní opotřebení

obvykle nastává jako další fáze abraze dvou těles. Pokud zmizí olejový film mezi dvěma mazanými povrchy, které se vzájemně pohybují, začíná docházet k odírání obou povrchů (otěr dvou těles). Tento oděr vede ke tření, které vytváří teplo. Pokud je tření a teplo dostatečné, může začít docházet k adhezi obou povrchů (svařování třením). I když je možné i úplné zadření, adhezní opotřebení obvykle vede k přenosu kovu z jednoho povrchu na druhý, protože na vrcholcích mikroskopických nerovností dochází k adhezi a jejich následnému vytržení z povrchu základního kovu.

Únavové opotřebení

se může objevit u silně zatížených mazaných styčných ploch – především u ložisek a ozubených kol. Bodové zatížení může způsobit pružnou deformaci povrchu součásti. Z toho plynoucí koncentrace napětí pak způsobuje praskání povrchu a nakonec odrolování (odlamování) materiálu z povrchu.

Erozní opotřebení

nastává, když je hydraulická kapalina kontaminována velkým množstvím jemných (< 2 µm) tvrdých částic. Vzhledem k tomu, že znečištěná hydraulická kapalina proudí kolem mazaných povrchů relativně vysokými rychlostmi, působí jako brusná kaše, která tyto povrchy obrušuje (eroduje) a nakonec zvětšuje spáru mezi nimi.

Kavitační opotřebení

se objevuje tam, kde vznikají bublinky olejových par (nebo vzduchu) – například u sání čerpadel – a pak se pod tlakem na výstupu z čerpadla hroutí. Mikroskopický proud vzniklý během kolapsu bubliny je dostatečně silný, aby narušil cementovanou ocel. Proto pokud se bubliny par nebo vzduchu hroutí pod tlakem v blízkosti libovolného kovového povrchu, je výsledkem eroze a úbytek kovu.

Korozní opotřebení

nastává, když dochází k úbytku povrchového materiálu v důsledku chemické reakce. Zjevným příkladem je rezivění železných kovů. Pokud ale došlo k degradaci hydraulického oleje působením vody nebo tepla, mohou být některé kovy chemicky napadány vedlejšími chemickými produkty, jako jsou kyseliny. Mosazi (bronzy) navíc mohou být citlivé vůči chemickému působení některých olejových aditiv – zejména v přítomnosti vody.